Prasátko Pepík
PRASÁTKO PEPÍK
Hle, na dvorku malá vrátka,
uvnitř chlívku jsou prasátka,
různé mají představy
ohledně své postavy.
Dvě každý den po snídani
vždy dají se do zívání,
leží klidně v pelechu,
nic nevede je ke spěchu.
Pepík ten má jiskru v oku,
s radostí se dá do skoku,
jen ležet ho nebaví,
leží, hned se postaví.
Hanoben je za své kroky,
kdo to dělal dlouhé roky,
prase má přibírat po těle,
přitom brát život vesele.
Touha však Pepíka žene,
na ten názor řekl své "ne",
neposlouchá žádné rady,
chce poznat pohybu klady.
Tajně koupil na běh trička,
náhle má červená líčka,
je bez tučných záhybů,
užívá si pohybu.
Ta dvě jen hltala jídlo,
chválila své dobré bydlo,
těžkla, těžkla stále více,
až z nich byly jitrnice.